Staré dřevo i nový plast
Místnost obývacího pokoje s jednou prosklenou stěnou ústící na balkon je šikovně rozdělena do čtyř zón a teple žlutá výmalba na jedné straně a světle béžová na druhé prostor ještě zvětšují. Prostor působí vzdušně a velmi útulně, jako by tu ani žádný nábytek nestál. Jednotlivé kusy spolu obdivuhodně ladí, ačkoli je od doby vzniku dělí staletí. Komodu, stolky a stojací lampu si Renatin otec objednal u architekta Josefa Pehra, který mě snad jako jediný v Praze soukromé studio i v 50. a 60. letech minulého století. Pergamenové stínítko vzalo časem za své, nové ušila ve stejném stylu a materiálu značka Artemide. Ladí s nimi krásné starožitné křesílko i nově na míru vyrobený stůl s novými bílými plastovými židlemi.Ložnice plná vzpomínek
Talent na kombinování starých kousků se silným citovým zázemím s novými, moderními, Renata naplno rozvinula v ložnici. Každý doplněk či kus nábytku tu má přesné místo i funkci. Postel si Renata nechala udělat u venkovského truhláře před 30 lety. Díky čelu z latěk se jako by vznáší v prostoru. Bílé závěsy visí na klasických dřevěných kolíčcích – původně provizorní řešení se ukázalo jako pěkný designový vtípek. Modrá barva na stěnách a vestavěných skříních uklidňuje. Skrze skla rámečků s fotkami je vidět na zeď – působí tak vzdušně a neotřele. „Nikdy bych si do bytu nedala reprodukci a nevydávala ji za obraz. Pouze v předsíni visí pohled z Izraele jako vzpomínka na první cestu do této země a dva další jako památka na nezapomenutelnou výstavu malíře mého srdce Kleea.“Design by Marianne Bydlení
Tisk článku » | Poslat článek »
