Historie součástí života I

Renata hledala byt, ve kterém dožije. „Po předešlých nájemnících jsem byt nejprve musela přestavět, ale udělala jsem si ho na míru, nemám třeba žádné prahy a všude projede invalidní vozík.“ Z dlouhé chodby s vestavěnými skříněmi se otvírají dveře do ložnice, na toaletu, do koupelny a ústí do kuchyně a obýváku, které jsou proti sobě.

„Vybourala jsem tu zcela zbytečné dveře, a vzniklo perfektní místo na knihovnu, kterou jsem si objednala od designérky Marianne Bydlení Zuzany Bernasovské. Skvěle se sem hodí, pojme mé oblíbené knihy a schová i neuspořádatelné drobnosti za barevnými dvířky.“ Tři použité druhy dřeva korespondují s dřevem v ložnici a koupelně i parketami v obýváku.

Nad nově čalouněným ušákem po mamince visí dva obrázky. „Spodní načrtl český malíř Viktor Stretti mému dědovi v jedné hospodě na ubrousek ještě za první republiky, nad ním visí moje nejoblíbenější fotka od Jiřího Kočandrleho, který rád fotí starými fotoaparáty. Tento známý architekt mi vytvořil do první garsonky nábytek na míru z tvrdého papíru, sem se ale bohužel už nehodil,“ říká Renata. „Toužila jsem po moderním interiéru, ale zároveň jsem si chtěla nechat nábytek po předcích, tak jsem musela citlivě volit.“

Design by Marianne Bydlení

Tisk článku » | Poslat článek »