Prádla jako v itálii
„Když se rozhlédnete kolem dokola, uvidíte, že ostatní využívají balkony jenom užitkově, v podstatě si tam dělají skladiště. Většinou jsou ale smutné, občas lodžii někdo zasklí a udělá si tam zimní zahradu. Jinak tu skoro všichni suší na balkoně prádlo jako v Itálii. Pro mě není problém sejít pár kroků dolů a pověsit prádlo na šňůry na louce před domem,“ tvrdí Libuše Maurerová.Muž, který nemiluje kytky
Pana Maurera prý vesměs všichni sousedé znají, protože tu vyrůstal. Ačkoli se původně zdálo, že se k proměně staví skepticky, dokonce snad padl výrok, že „nemá rád kytky“, nakonec to byl on, kdo sem velkou část květin osobně dopravil. Ve chvíli, kdy sousedé reagovali rozpačitě na balkon vymalovaný světle růžovým balakrylem, kontroval, že podle něj balkon prokoukl, je uklizený a čistý a on nechápe, proč ho ostatní nemají také takový. „Jeho nedůvěru chápu. Je to prostě normální chlap, žádný zahradník. Možná že nám sousedé časem přestanou říkat, že se odlišujeme, infikují se a budou nás následovat. Vím, že paní odnaproti obdivovala zelenou džungli, kterou tu vypěstovala tchyně. Třeba tenhle pozitivní příklad trochu přebije silné tendence k zachování jednotného rázu domu,“ uvažuje paní Libuše.Na co všechno je lodžie
„Přála jsem si, aby venku mohla ve svém košíku přes léto bydlet hlavně malá Emilka. Zatímco tu bude pospávat, stihnu si doma leccos udělat.“ Našlo se jak místo na košík pro dítě, tak na vysněné bylinky. Sedí si v truhlíku na okně. Hlavně kerblík, který paní ráda používá do jídel pocházejících původně z thajské kuchyně. Levandule tu prý vytváří nadčasovou pohodu. Máta je tu hlavně proto, že pan Maurer si tu a tam rád zakouří vodní dýmku a stejně jako v Arábii k ní s oblibou popíjí hodně silný sladký mátový čaj, ve kterém plavou piniové oříšky. Babička sem naučila létat sýkorky. V zimě už tu budou mít vlastní krmítko. Teď přes léto si tu zatím schovávají zrníčka do truhlíků na horší časy. Časem z nich vyrostou slunečnice, které se možná budou muset vyplet. Kromě pozorování cvrkotu v krmítku tu má starší dcerka Anička svůj vlastní truhlík, kde dostala prostor pro první zahradnické pokusy. Díky podlážkám, dřevěným roštům, které zateplily keramickou dlažbu, se teď dá na balkon chodit i naboso. Rošty jsou k podlaze přichycené jenom protiskluzovou páskou a přes zimu se dají uklidit do sklepa. „Už vidím, jak si o víkendu na lodžii užíváme snídaně na ranním sluníčku. Po ránu je u nás šéfkuchařem můj muž. Rituál, který mám z dětství spojený s dlouhou nedělní snídaní, bych chtěla přenést i do svojí nové rodiny, včetně svátečního servisu a zvláštního prostírání,“ těší se paní Maurerová.Po proměně
Díky dřevěným podlážkám z Ikea se dá na lodžii vyběhnout i po ránu naboso. Zazelenění prostoru probíhalo bleskově, protože nebylo třeba nic sázet. Stačilo nechat na míru vyrobit dřevěné truhlíky a kovové háky a vytipovat květiny, které se na jihovýchodní straně budou cítit jako doma. Našlo se tu místo pro typické balkonovky, bylinky, hortenzie i skládací nábytek pro posezení.
Zavlažování
Truhlář vyrobil dřevěné obaly na plastové samozavlažovací truhlíky. Květiny v nich déle vydrží.
Květinová záplava
Mobilní zahrada má tu výhodu, že nemusíte čekat, až vám ze semínek něco vyraší. Ze dne na den ji nakoupíte, přivezete domů, nastěhujete na balkon nebo terasu, a je to. Barbora řešila zeleň na lodžii o rozměrech 110 x 550 cm a využila opravdu každý centimetr. Naplnila truhlíky, obsadila parapet, všechna volná místa na podlaze, a aby toho nebylo málo, nechala nainstalovat závěsné květináče s přetékajícími minipetuniemi i na strop. Na podzim se odkvetlá zahrada jednoduše vezme a truhlík po truhlíku se během jednoho odpoledne odstěhuje a uloží k zimnímu spánku do místní prádelny v suterénu.
Řekli o proměně
Barbora Fišerová „Snažila jsem se lodžii trochu rozsvítit. Zútulnili jsme ji díky dřevěné podlaze a dřevěným truhlíkům vyrobeným na míru, do kterých se ukryly samozavlažovací truhlíky z plastu. Aby se rošty neničily, půjdou na zimu do prádelny, stejně jako květiny. Snažila jsem se navrhnout lodžii, která by se snadno udržovala, proto jsem po konzultaci s naší zahradnicí Blankou dala ve spoustě případů přednost trvalkám před letničkami.“
Libuše Maurerová „Hledala jsem na internetu firmu, která se zabývá realizacemi balkonů, ale všichni nabízejí buď jen interiéry, nebo jen zahrady. Jenom za návrh chtěli 20 000 Kč. Pak mě napadlo zavolat do Marianne Bydlení. Velkou výhodou takové proměny je, že kdybychom se do ní pustili sami, trvala by strašně dlouho, takhle to bylo za tři týdny a za 20 000 Kč se vším všudy, i s truhlíky na míru.“
Nákupní košík
truhlářské práce 6000 Kč
rošty 24 ks 4776 Kč
květiny 3640 Kč
nábytek 4199 Kč
barva balkon 2000 Kč
celkem 20 615Kč
Stručný návod na pěstování rostlin, které jsme vysázeli
Pelargonie
(Pelargonium)
Nejvděčnější balkonové rostliny. Bývají zdravé, odolné a snesou i občasné opomenutí zálivky. Kvetou od května až do nástupu mrazů. Pro lepší kvetení doporučuji odstraňovat odkvetlá květenství a ve výživě přilepšovat kapalným hnojivem. Na trhu je několik druhů připravených přímo pro pelargonie (např. Floran, Agro). Pelargonie je možno přezimovat na světlém stanovišti při teplotách 5–10 °C. Na jaře je seřízněte na 20 cm a vyměňte zeminu. Ven mohou v polovině května.
Přísavník
(Parthenocissus)
Nenáročná opadavá pnoucí rostlina. Opory a zdí se přichytává pomocí úponků s přísavnými destičkami. Bujný růst můžete regulovat zastřižením. Kořenový systém je rozprostřen do šířky a bohaté rozvětven. Rostlině vysazené do malé nádoby se pokuste jednou za rok přidat trochu kompostu. Kdyby časem začaly strádat buxusy, které jsou vysazené ve společné nádobě, doporučovala bych je rozsadit a nahradit nějakou nenáročnou pokryvnou rostlinou (pomněnka, rožec, vrbina…). Za silnějších mrazů může rostlina namrznout, ale snadno obrůstá.
Plamének
(Clematis)
Tato vyšlechtěná odrůda kvete od června do října na loňském dřevě. Přízemní část rostliny (krček) je třeba držet ve stínu. Vhodné je zakrýt ji pomocí kamínků, listů nebo trvalkami a letničkami pokrývajícími půdu.Vyžaduje živnou zeminu bohatou na vápník. Za čas je také třeba dodat kompost. Na zimu preventivně zakryjte chvojím.
Zimostráz
(Buxus)
Stálezelené keře, které poměrně pomalu rostou. Nejlépe se jim daří v polostínu, kde mají dostatek vláhy.
Hebe (Hebe)
Nesnáší přeschnutí kořenového balu a vyžaduje kyprou, kompostem pohnojenou půdu. Může přezimovat v bezmrazé místnosti nebo venku, s květináčem zabaleným do bublinkové fólie.
Sporýš (Verbena)
Pěstuje se jako letnička. Kvete od května do nástupu mrazů. Odstraňování odkvetlých květů podporuje další kvetení. Výživu v době kvetení můžete vylepšit kapalným hnojivem přidaným do zálivky.
Čílko (Fuchsie)
Kvete od května do října. Někdy reaguje na velké vedro omezeným kvetením. Náročná na živiny, takže je třeba přihnojovat, kořenový bal by neměl vyschnout. Jestliže ji chcete přezimovat, zastavte od září hnojení a umístěte ji do bezmrazé světlé místnosti.
Levandule
(Lavandula)
Dorůstá 30–60 cm. Listy zůstávají na rostlině i přes zimu. Od června vyrůstají vonné klasy modrých květů. Snáší i občasné přeschnutí kořenového balu. Hlubokým seříznutím po odkvětu podpoříte husté obrůstání. Na zimu ošetřete stejně jako hebe.
Máta (Mentha)
Má ráda polostinné stanoviště a vlhkou hlinitou půdu. Silně odnožuje, proto pravidelně seřezávejte nadzemní i podzemní části. Na zimu ošetřete stejně jako hebe.
Tymián (Thymus)
Kvete od května do září. Má rád sušší půdu na plném slunci. Na jaře nebo po odkvětu rostlinu sestřihněte o dvě třetiny, zkošatí a obroste. Na zimu ošetřete jako hebe.
Rozmarýna (Rosmarinus)
Vyžaduje hodně slunce a tepla. Vyhovuje jí suchá propustná půda. Negativně reaguje na převlhčení, proto ji nepřelévejte. Na zimu přeneste do chladné, světlé místnosti.
Obecně – zálivka by měla být ráno nebo večer, a to odstátou vodou.
Rostliny bude třeba na jaře přesazovat do nového nevyžitého substrátu.
Trvalky, které necháváte přes zimu venku, chraňte před promrznutím kořenů. Dobrým izolačním materiálem je chvojí, sláma nebo bublinková fólie.
Blanka Padevětová
Tisk článku » | Poslat článek »
