Dopis Kateřiny Jamborové přišel do redakce už na podzim. Jeho pisatelka se nás ptala, jestli bychom jí nepomohli s proměnou zahradního altánu, na který má rok od roku méně času. Přede dvěma lety ho s manželem vybudovali u rodinného domku ze starých cihel, které získali z rozbouraného transformátoru, a byli na svou stavbu opravdu pyšní. Jenže pak účetní Kateřina nastoupila do nového zaměstnání, sice za lepší peníze, ale s většími nároky na čas. Začala se domů vracet unavená a na svoje milované květiny měla stále méně času. Dopadlo to tak, že nakonec ani nestihla schovat před mrazem pelargonie a celou zimu rezignovaně pozorovala jejich smutný pomníček. Podobně jako pelargonie vypadal vlastně i celý altán – když na něj neměl nikdo čas a nikdo si ho nevšímal, začal chřadnout a usychat. Kočka převrátila krabici, a už to tak zůstalo, náhodně odložená věc zůstala ležet na místě, kam někomu vypadla z ruky. Postupně se z nejmilejšího pokoje Jamborových stávalo skladiště. Naštěstí si Kateřina uvědomila, že v Marianne Bydlení zachraňujeme tonoucí a tápající, a tak nám napsala. V lednu jsme se přišli poprvé podívat, v dubnu se naše stylistka Denisa Zemanová pustila do práce. Kromě přesného plánu rozmístění rostlin vymyslela i celkovou proměnu altánu. Kateřina ocenila, že ji Denisa netlačila k nakupování nového zahradního nábytku, ale nadšeně souhlasila s každou starou židlí a stolem, který tu objevila, třeba zaprášený v koutě. Ozdravná kúra začala jednoduše – úklidem.
Co všechno se našlo
Denisa se s Kateřinou velmi brzy skamarádila – jinak to snad ani nešlo, protože při vyklízení altánu spolu probraly rodinné a historické souvislosti každé dřevěné krabice, každé rezavé židle. Venku na zápraží se kupily dvě hromady. Na jedné byly věci, které De-nisa doporučila nemilosrdně vyhodit, na druhé ty, které naopak dostanou druhou šanci. Jedním z takových znovuobjevených outsiderů byl třeba starý jídelní stůl, na němž Kateřina přesazovala květiny. „Neviděla jsem jediný důvod, proč by se na tomto stole neměly pořádat doslova lukulské hody,“ kroutí hlavou Denisa. „Lidi si často myslí, že když se jejich nábytku odloupne kousek laku, je třeba ho vyhodit. Na dřevěném stole je ale přece mnohem důležitější, jestli dobře drží stabilitu a může-li dál sloužit.
To ostatní jsou jen kosmetické problémy, které se dají lehce napravit.“ Očištěný stůl Denisa obohatila dvěma kovovými kroužky na boční straně. Provlékla jimi bambusovou tyč, a vyrobila tak praktický věšák na utěrky nebo ručníky, které mohou rychle schnout přímo na sluníčku. Podobně přišlo ke slovu i stojací umyvadlo, které měli Jandorovi doma z období, kdy rádi obcházeli bazary a objevovali skryté poklady. Denisa mu určila pevné místo v těsné blízkosti květin. „Já sama se strašně ráda bavím s květinami, oprašuju je, oždibuju, vytrhávám jim plevel a oschlé květy. Umyvadlo s vodou je pro takovou příležitost k nezaplacení – nemusíte běhat domů umýt si ruce, stačí nalít vodu z konve do lavoru,“ komentuje racionálně Denisa svou léty ověřenou zkušenost.
Květinový elixír
Kateřina měla slušnou zásobu květináčů – některé ale nevyhovovaly svou velikostí. Byly příliš malé na to, aby v nich rostlina mohla spokojeně zůstat celé léto. Možná i to byl důvod, proč se některým kytkám nedařilo tak, jak si Kateřina představovala. Některé druhy si s malým květináčem vystačí, ale zase jsou vděčné za další obal, který je chrání před přílišným vysycháním zeminy. Denise se už dávno doma osvědčilo, když rostliny v malých květináčích soustředí třeba do dřevěné bedýnky. Má to spoustu výhod – kytky se tak snadno přenášejí, udržují mezi sebou více vzdušné vlhkosti, a navíc hnízdové seskupení je pohodlnější i pro zalévání a kontrolu. Pohromadě vypadají také mnohem lépe – živelněji. Kateřina si přála nakoupit rostliny už v takovém stavu, kdy budou rozkvetlé a proměna terasy bude rychle zřetelná. Začátkem dubna se už v Hornbachu i většině zahradnictví objevily rozkvetlé letničky a trvalky, a tak jsme se pustili do práce. Denisa po domluvě s Kateřinou vybírala z mnoha různých barev – Kateřině nezáleželo ani tak na barevném ladění jako spíš na příjemném pocitu z rozkvetlé zahrady. Tím, že textilní dekorace byly většinou v přírodní režné barvě, mohla se Denisa při výběru květin opravdu odvázat. Přesto usoudila, že by se všechno mělo odvíjet od bílé, která přinese nadýchanou něhu, a tak začala chryzantémami a hortenziemi, které dokážou vyvolat letní atmosféru kdykoli, i v dubnu. Do stinného zázemí altánu přišly begonie a netýkavky, které si tu budou lebedit.
Denisa radí
Ještě než se vypravíte pro první kytky do zahradnictví, uvědomte si dobře, na jakou světovou stranu jsou vaše terasa, lodžie nebo balkon orientovány. Je to to nejdůležitější, co pro své příští kytky můžete udělat. Pak se snadno přímo v obchodě poradíte, které jsou nejvhodnější právě pro vás. Některá nepřežije ve stínu, jiná chřadne na sluníčku. Když posadíte každou tam, kde je jí nejlépe, máte polovinu starostí z krku. Kdyby se vám zdálo, že se rostliny cítí v květináčích unaveně, můžete je přesadit do zahrady, kde se zase vzpamatují, a bude dobře.
Nákupní košík
květináče 2964 Kč
květiny 2648 Kč
ubrusy 250 Kč
sedáky 1350 Kč
polštáře 1745 Kč
celkem 8707 Kč
Tisk článku » | Poslat článek »
