Duhové usínání

Ilustrace článku dne

Duhové usínání

Rodiče chtěli malé Elen zařídit relaxační pokoj, ale až když přišla naše Janka s pohádkou o Karkulce, bylo to ono

Autor: Blahotová Pavlína | 17. 07. 2009

Ve Zlíně máme spoustu věrných čtenářů a manželé Cuřínovi k nim také patří. I když museli nějaký čas čekat, než na ně přijde řada, vydrželi. S naší designérkou Jankou Murínovou se shodli bez nejmenších problémů – když se totiž poprvé rozhlédla po pokoji a řekla: „Tady si to představuji jako takový pohádkový les,“ uvěřili, že to s jejich tříletou karkulkou myslí dobře. Elen je neuvěřitelně akční, a přitom opravdu roztomilá holčička, která si náš tým okamžitě oblíbila a produkčnímu Honzovi říkala od první chvíle strýcu. Není divu, že tentokrát překonával vzdálenost Praha–Zlín s mnohem větší chutí do práce… Mockrát jsme ale za Cuřínovými jezdit nemuseli. Jejich nadšení pro proměnu nám ušetřilo spoustu práce, protože si hromadu věcí zařídili sami. Když například Janka navrhla pro Elen originální stůl z březových kmenů, bez mrknutí oka řekli: „To není problém, to se zařídí,“ a nechali ho vyrobit u známého stolaře přesně tak, jak Janka navrhla. „Chtěla jsem, aby Elen měla v pokoji něco opravdu přírodního, neupraveného, a břízy jsou k tomu ideální, protože vypadají opravdu elegantně. Proto je také designéři často navrhují jako dekorativní motiv například na tapety nebo látky. Já jsem využila ještě závěsy s motivem březových kmenů, které zdobí okno,“ komentuje Janka svou představu o pohádkovém lese. To, proč je na zemi huňatý zelený koberec, už asi není třeba rozebírat. Ale všimněte si spodní části stolu, která je zakrytá světlým růžovým plátnem. Janka totiž prostor pod stolem považuje za ideální holčičí domeček! Také rostoucí dětská pracovní židle se jí tu dobře hodila do koncepce – její poličky poslouží i jako domeček pro panenky, obchod a podobně. Na stole se proto objevily dvě barevně odlišené lampy. Jedna slouží jako pracovní, ta druhá, modrá, plní funkci pouliční lampy, osvětlující cestu do domečku. Elen má teď doma skrýš, kterou určitě ocení i její kamarádi.

Možná se vám bude zdát, že původní zelená výmalba k symbolice pohádkového lesa docela seděla a mohla tu zůstat. Janka na to ale říká: „Zelené stěny by byly příliš prvoplánové, pokojíček tak ztrácel vzdušnost. Kouzlo stylizace je právě jen v náznaku, který ale musí být tak jasný, že už není třeba nic vysvětlovat.“ Celý pokoj tedy na náš popud rodiče přemalovali nabílo a Janka začala modelovat svou představu od nuly. Boční stěna u dveří a dveře velké šatní skříně mají nebesky modrou barvu, která ladí jak s přírodním dřevem, tak se zeleným kobercem. Protože jde o poměrně velké plochy, další barevné prvky slouží už jen jako drobný akcent. Eleninu postel, postýlku pro panenky a pracovní židli jsme přetřeli stejnou růžovou barvou, která se objevuje i na duze nad postelí. Další barvy duhy se opakují na hrazdě, poličkách a polštářích v houpací síti. Místo, které rodiče už dříve zařídili jako malou posilovnu, totiž Janka zcela zachovala. Stačilo jen přidat pár barevných prvků, které žebřiny a houpačku barevně sladily s kompozicí pokoje.
Spoustu dalších rodičů malých dětí by mohl inspirovat Jančin přístup ke stropnímu osvětlení. Lampa, kterou si můžete prohlédnout na fotografii před proměnou, se prodává jako tzv. dětské svítidlo. Jde ale spíš o zbytečně přezdobené stínidlo, které se možná líbí tomu, kdo je navrhoval, ale asi stěží i dětem. Janka textilní potah svlékla a ukázalo se, že konstrukce osvětlení je jednoduchá a celkem půvabná – pod stropem bude vypadat dobře jen tak. Někdy je totiž cesta k hezčímu pokoji jednoduchá – stačí odstranit vše, co se tváří jako dětské, ale líbí se to jen dospělým.

Řekly o proměně

Designérka Janka Murínová „Elen i její rodiče se mnou skvěle spolupracovali. Když jsem přinesla magnetické hodiny, Elen si je okamžitě rozložila po radiátoru sama. Tak se stalo, že ručičky máme trochu jinde než obvykle, ale myslím, že to nevadí.
Takhle je to originální!“

Terezie Cuřínová „Na začátku měl manžel trochu strach z bílých stěn. Musely jsme ho tedy s Jankou ‚zlomit‘, ale to nebylo vůbec těžké. S manželem bych si asi netroufla přetírat hezký a kvalitní nábytek, jako židli a postel. A už vůbec ne tmavě růžovou! Máme radost i z velké skříně, kde má Elen v jedné polovině oblečení a ve druhé hračky. A co je u nás nejpopulárnější? Houpací síť a domeček pod stolem.“

Před proměnou

Původní zařízení pokoje vůbec nebylo špatné, jen postrádalo šmrnc. Ostatně, podobným způsobem se při zařizování dětských pokojů mýlí mnoho rodičů – to, že zvolíme spoustu dětských motivů, ještě neznamená, že pokojíček bude ve výsledku působit roztomile. Klasickým příkladem je stropní svítidlo.

Po proměně

Naše designérka Janka Murínová začala tím, že interiér totálně očistila a na bílém základu budovala znovu. V pokoji zachovala postel a stropní stínidlo, které stačilo jen svléknout z látkového potahu. Tak vynikla jeho čistá kovová konstrukce a pod stropem působí jako lehký motýl. Představy o pohádkovém lese naplňuje stůl vyrobený podle Jančina návrhu z březových kmenů a dřevěné desky, další břízky objevíte na potisku závěsů. A ten huňatý koberec – to je přece mech, ne?

Jak na to

Pohádkový les musí mít modré nebe, zelený trávník a nějaké stromy.
Dětský pokoj navíc potřebuje dostatečně velkou pracovní plochu, police, na které dítě dosáhne, a domeček, kde si může hrát.
Vyvarujte se pseudodětských motivů, hravosti docílíte i pomocí veselých jednobarevných ploch